Snílek nemá žádné přátele. Kreslí obrázky a vypráví příběhy ze vzdálených míst. Jsou plné čarodějů a velkých či malých strašidelných stvoření. Ta v některých příbězích mají velké drápy a křídla, v dalších to jsou obrovští létající plyšoví medvědi nebo stvoření s mnoha očima, kterýma pozorují spící děti. Snílek těmito příběhy děsí ostatní děti, které se mu proto raději vyhýbají. Jeho rodiče ho trestají za vyprávění těchto strašidelných příběhů a také za neustálé stížnosti ze školy, kdy jen zírá do prázdna a nedává pozor nebo neposlouchá učitele.
Dotek Bytosti nedovolí chlapci se plně věnovat reálnému světu. A tak se postupně snílkovi rodiče staly unavenými z konfliktů své výchovy se synovou věčnou zasněností. Snílek se jim snažil vysvětlit, že to nejsou pouhé sny, ale že jsou skuteční. Dokonce je někdy vidí zatímco na něj rodiče mluví či ho plísní.A tak když rodiče odejdou, začne si povídat se svým "přáteli". Sní o dobrodružstvích, která spolu zažívají v dalekých zemích či jak si spolu s velkou Bytostí hrají na schovávanou.
Doktoři říkají, že Snílkovi vysnění imaginární kamarádi jsou neškodní a radí jeho rodičům, aby měli trpělivost. Ti však oponují tím, že jejich chlapec má často rozhovory se svými "kamarády", které často končí výbuchy smíchu nebo hádkou, kdy chlapec křičí. Přesto oba rodiče doufají, že nejde o víc než pouhou přemíru představivosti a fantazie a vše se s rostoucím chlapcovým věkem změní. Avšak Snílkovi sny a představy se stupňují a jeho příběhy se stávají čím dál více strašlivé, detailní a skoro až skutečné!
Žádné komentáře:
Okomentovat